Terénní expozice důlních strojů Malé Svatoňovice

Sbírka obsahuje důlní techniku, památníky, hornické artefakty, důlní mapy a další dokumenty. Nejzásadnější předměty sbírky tvoří důlní technika, která je prezentována terénní expozicí důlní techniky v ulici J. Masaryka, par. č. 508, k.ú. Malé Svatoňovice. Tato důlní technika zastupuje základní skupiny důlních operací a hlavní technické prvky vztahující se k dobývání uhlí ve Východočeském uhelném revíru. Jedná se zejména o čtyři obloukové rámy (tzv. hajcmany) normalizovaného důlního profilu OO- 0-06 ocelové důlní výztuže z válcovaného zvonkového profilu K21 spojené rozpínkami, dále pneumatický přehazovací nakladač NL12V používaný pro nakládání při ražbě dlouhých důlních děl a přípravných důlních chodeb. Další skupina techniky reprezentuje dopravu v hlavních chodbách i úklonných dílech, je reprezentována různými typy vrátků, důlních vozů a důlní lokomotivou BND30. Třetí skupina techniky reprezentuje vlastní dobývání a sestává se z dvou sekcí různých typů mechanizované posuvné výztuže a dobývacího válcového kombajnu 2K52. Další sbírkové předměty jsou složeny z důlních map, technické dokumentace, různých hornických artefaktů a také památníky, na kterých se z majoritní části podílela naše firma IDA PRO, spol. s r. o. Jedná se o památník důlního neštěstí v Odolově, kde jsme zhotovili z betonové směsi rám kolem důlního vozíku, který byl renovován a je zde pamětní deska, informační tabule a jednoduché posezení, protože památník se nachází na známé turistické trase. Další památník, na kterém jsme se velice podíleli, se nachází na KÚ Malé Svatoňovice a jedná se o vstupní portál uzavřeného dolu Kateřina. U tohoto památníku se staráme jen o důlní vozík, který je opravdovým unikátem a o další hornické prvky. O posezení, informační tabule a kamenného portálu se stará správa Malých Svatoňovic, se kterými spolupracujeme. Propagace našich památníků a expozice je prostřednictvím našeho webu, který se neustále vyvíjí a pomocí časopisu Studánka a webových stránek obce Malé Svatoňovice a spolku obcí Jestřebí hory. Význam sbírky je pro technické vědy a hornictví celonárodní, protože uchovává předměty, které se jinde nedochovaly (např. speciální typy důlních vozů do úklonných děl, nebo podpěrný typ mechanické posuvné výztuže DVP 6A) a nejsou obsaženy v jiných muzejních sbírkách. Sbírka je dále významná regionálně, neboť prezentuje důlní techniku používanou ve Východočeských uhelných dolech, důlního revíru s čtyřsetletou tradicí těžby uhlí. Ochrana sbírky je zabezpečena pravidelnou údržbou z vlastních zdrojů firmy IDA PRO. V současné době připravujeme nátěr lokomotivy BND 30, vrátku a některých důlních vozů. Postřik dutin strojů konzervačním olejem, musíme každým rokem všechny renovované stroje, neboť proces renovace je zdlouhavý a nákladný. Nejdříve je korozí postihnutý důlní stroj ošetřen pískováním a tryskáním, kvůli kterému musíme tyto stroje dopravit do nejbližší pískovací provozovny. Poté je možné na něm zhotovit další úpravy a ochrany stroje před vnějšími vlivy, například nátěr základovou a poté vrchní barvou. V současné době připravujeme také renovovat další důlní stroje a vystavit je v areálu Ida, nebo je přidat je do expozice důlních strojů. Expozice důlních strojů už je vystavována od roku 2003 a některé stroje jsme již museli kompletně ošetřit, protože lidé mají možnost si všechny exponáty zkusit a dotknout se jich. Terénní expozice je teď atraktivním místem pro rezidenty, kteří zde na dole pracovali, i turisty s dětmi a dostala lokální název „mašinky“. Bohužel tato expozice, asi jako většina takto volně přístupných, se neobejde bez vandalismu. V areálu Ida, jsou sbírkové předměty chráněny tím, že areál je oplocen, zabezpečen kamerovým systémem a zaměstnáváme i vrátné. Každý sbírkový předmět vyžaduje jinou ochranu před vnějšími vlivy, a tak jsou umístěny podle potřeby a velikosti na otevřený sklad, uzavřený sklad, dílen nebo do kanceláří a archivační místnosti.

Technický popis expozice důlních strojů a zařízení umístěné na zaniklé kolejové drážce Důl Ida – Malé Svatoňovice.

Popis je sestaven po jednotlivých strojích a zařízeních postupně směrem od Malých Svatoňovic k Idě. Celkem se jedná o 17 kusů exponátů. Majitelem důlních zařízení je firma IDA PRO spol. s r.o. a jsou umístěny na pozemcích obce Malé Svatoňovice u silnice na Idu, asi 500 metrů od křižovatky na náměstí. Těmito místy zde procházela úzkokolejná dráha od dědičné štoly Ida k nákladišti u železničního nádraží v Malých Svatoňovicích. Byla v provozu a dopravovalo se po ní vytěžené uhlí od roku 1864, nepřetržitě do roku 1981. Terénní expozice byla slavnostně otevřena 5. září 2003, při příležitosti 140. výročí zahájení výstavby vlečky.

1 – Kolejová točna důlních vozů pravoúhlá na rozchod kolejí 650 mm. Sloužila jako náhrada klasické kolejové výhybky k ručnímu natáčení důlních vozíků při ražbě zarážek z chodby do boku. S vozy se manipulovalo ručně pomocí ocelových nebo dřevěných pák. Hmotnost točny je 220 kg.

2 – Vrátek VTA-1000 provedení P4 se vzduchovým pohonem. Tyto vlečné vrátky vyráběl od počátku sedmdesátých let dvacátého století podnik Ostroj Opava, později Ostroj Frýdlant nad Ostravicí a produkují se tam dodnes. Jsou určeny k dopravě a přemisťování důlních vozů, materiálů, strojů a jejich částí v dolech na vodorovných a úklonných dopravních tratích. Patří mezi nejpoužívanější vrátky vůbec. Střední tah v laně je cca 1 000 kg a hmotnost stroje je 840 kg.

3 – Vrátek VTS 118 provedení P 3 – široký se vzduchovým pohonem. Tyto těžní vrátky byly používány v důlní dopravě na rovině i úklonu. Vyráběl je Ostroj Opava v průběhu padesátých a šedesátých let minulého století a od roku 1970 je nahradily vrátky řady VTA. Na Dole Zdeněk Nejedlý ( dále jen DZN ) byly jednotlivě v provozu až do ukončení činnosti dolu v roce 1990. Průměr lana se doporučoval 14 mm a délka návleku byla 330 m. Tah v laně mají cca 900 kg a váží 643 kg.

4 – Důlní kolejová naftová lokomotiva BND 30. Tyto lokomotivy byly vyráběny v Československu od poloviny padesátých let dvacátého století do roku 1975 a od této doby byly používány na DZN. Postupně zde byly od roku 1980 nahrazovány novějšími lokomotivami DH 30D a BND 30 byly poslány na Důl Stachanov v Radvanicích. Tam byly v provozu do ukončení zdejší těžby v dubnu 1994. Tyto lokomotivy, v počtu cca 25 ks, jsou dodnes v provozu na uranovém dole Rožná1 v Dolní Rožínce. Jsou osazeny dieselovým motorem 3S 110 o výkonu 30 ks (22 kW) při 1000 otáčkách/1 minutu. Převod tažné síly na poháněcí kola je mechanický, přes spojku a řadicí třístupňovou reverzní převodovku. Lokomotivy byly dodávány s jednou kabinou pro řidiče (viz. expozice) nebo dvoukabinové. Hmotnost stroje je 6 500 kg.

5 – Vůz pro dopravu mužstva v podzemí typ DM 12. Vozy se používaly pro dopravu pracovníků po vodorovných tratích v podzemí hlubinných dolů a jsou určeny pro 12 osob. Na DZN byly dodány první kusy počátkem sedmdesátých let 20. století. Do té doby pracovníci jezdili v obyčejných nízkých vozech určených pro těžbu. Vyráběly se ve Frýdku- Místku, závod 65 v Lískovci. V různých modifikacích se vyrábějí dodnes na firmě Strojferr, Frýdlant nad Ostravicí. Vystavený vůz je ze štoly Ida a má rozchod 650 mm a jeho hmotnost je 850 kg.

6 – Vůz pro přepravu mužstva po úklonných – šikmých důlních dílech v podzemí, takzvaných úpadnicích nebo svážných. Tyto vozy byly vyráběny přímo na DZN a sloužily k dopravě pracovníků. Byly taženy těžními vrátky a na jednom voze mohlo jet najednou maximálně 6 pracovníků. Na DZN v 82. ( Petrovické ) úpadní, v lokalitě pod bývalým skokanským můstkem, byly na jednom laně 3 vozy za sebou a tudíž se dopravovalo najednou maximálně až 18 osob. Vůz má rozchod 650 mm a váží cca 250 kg.

7 – Vůz pro příležitostnou dopravu nadměrných břemen v dole. Tyto vozy se vyráběly přímo na DZN a každý byl svým způsobem originál. V hornické mluvě se jim říkalo panvágl nebo plošiňák. Tento má rozchod 650 mm, průměr kol je 350 mm a jeho soukolí jsou osazena valivými ložisky. Někdy se používaly na výrobu těchto atypických dopravních prostředků soukolí z ještě starších důlních vozů z 19. a počátku 20. století. Ty byly na kluzných ložiskách o průměru 42 mm. Dva kusy těchto soukolí byly nalezeny roku 2003 v lese pod Dolem Petr ve Starém Sedloňově. Máme je uloženy v naší sbírce v Malých Svatoňovicích a je to vzpomínka na dolování z dob Schaumburgů. Váha panváglu je 150 kg.

8 – Klanicový vůz ( klaničák) pro dopravu dlouhého materiálu v podzemí, například dřeva, hajcmanů, kolejnic nebo potrubí. Na DZN jich bylo v provozu celkem cca 300 kusů. Vyráběny byly ve Frýdku-Místku, závod 65, Lískovec. Vystavený vůz má rozchod 650 mm a hmotnost 280 kg.

9 –Klasický důlní vozík ( lidově zvaný hunt ), typ JDV, vyráběný v tehdejší jediné výrobně důlních vozů v Československu, ve Frýdku – Místku,Vítkovice, závod 65, Lískovec. První byly na DZN dodány v roce 1971 a používaly se do konce provozu dolu v roce 1991. Na dole jich bylo celkem cca 4 500 kusů. Nikdy nepoužitý jeden exemplář je umístěn v betonovém památníku u Panské cesty v Odolově. Mají rozchod 650 mm, kola A3 o průměru 300 mm, obsah korby 1,12 m3 a váží 511 kg.

10 – Klasický důlní vozík, typ JDV, vyráběný VŽKG, závod mostárna ve Frýdku-Místku. Byl dodáván na DZN od počátku šedesátých let 20. století, kdy postupně nahrazovaly staré nýtované vozy. Používaly se na těžbu do konce sedmdesátých let. V těchto vozech bylo dopravováno i mužstvo, které sedělo v uvnitř korby na prkýnkách. Do dnešních dnů se dochovaly pouze 3 kusy. Na vlečce Ida – Malé Svatoňovice nákladiště byl zvětšen jeho obsah přivařenou plechovou nástavbou o výšce 200 mm. Touto úpravou se zvýšil obsah korby na 1 m3. Obsah běžného vozu je 0,8 m3, rozchod má 650 mm, je osazen koly A3 o průměru 300 mm a váží 420 kg.

11 – Důlní vůz nýtovaný. Určitě nejstarší exponát z celé kolekce. Dochoval se jen jediný exemplář a tyto typy vozů se užívaly na dole od začátku dvacátého století a byly pravděpodobně vyráběny v Ostravě nebo v Kladně. V dílnách na Idě se jen opravovaly v bývalé kovárně-huntovně vedle ústí štoly. Jednotlivé kusy používali řemeslníci ještě v sedmdesátých letech pro dopravu svářecích souprav a souvisejícího drobného materiálu do dolu. Starší typy měly v kolečkách kluzná ložiska a novější již ložiska kuličková. Rozchod kol je 650 mm, průměr kol 350 mm, obsah korby je 0,79 m3 a váží 370 kg.

12 – Nakladač lžícový typ NL 12V je stroj určený k nakládání sypkého uvolněného materiálu přehazováním vrchem přes nakladač do vozů při ražbách chodeb a překopů. Pojíždí po kolejích a je poháněný tlakovým vzduchem z potrubí. Tlak vzduchu musí být mezi 0,4 – 0,7 MPa, neboli 4 – 7 atmosfér. Je osazen dvěma hvězdicovými motory, jeden je na pojezd a druhý na pohon lopaty. Motory mají každý výkon 4,4 kW. Nakladače se vyráběly od začátku padesátých let 20. století ve firmě Kovolis n.p. v Hedvikově u Čáslavi. Od roku 1967 převzaly výrobu Rudné doly Příbram a od roku 1982 tam produkovali vylepšenou verzi NL 15V. Zde ukončili jejich výrobu i dodávky ND definitivně v roce 1994. Tyto stroje se s úspěchem vyvážely do zahraničí, obzvláště do Španělska. Na dole Nicolas v Mieres u Ovieda v Asturii je jeden exemplář dodnes vystaven na betonovém podstavci před vjezdem do závodu. Do dnešních dní se ještě používají při ražbě chodeb na Slovensku ve firmě Slovmag v Lubeníku a ve výbavě je má a občas nasazuje i malosvatoňovická firma Erebos. Rozchod kol u vystaveného exponátu je na 540 mm, uzpůsobený pro kolejiště na bývalém Dole Stachanov – Kateřina v Radvanicích. Celková váha nakladače je 2 050 kg.

13 – Ocelová výztuž pro vodorovná a úklonná důlní díla, korýtkový profil K 21 (1m váží 21 kg). Vystavená konstrukce se nejvíce blíží typizovanému profilu 00-0-06 o hrubém průřezu o ploše 12 m2. Jednotlivé díly třídílných výztužných oblouků jsou vzájemně spojeny poddajnými spoji s přeložením dílů na délku 40 cm dvěma třmenovými spojkami v každém spoji. Šrouby na spojkách třmenů mají závit M 27. Komplety dvou nohou a jednoho vrchního oblouku jsou mezi sebou spojeny na osovou vzdálenost 1 m ocelovými rozpínkami. Pažení mezi výztuží a boky či stropem důlního díla se provádělo pomocí betonových armovaných desek ( pažnic), případně dřevem ( dubáky) nebo ocelovým tahokovem. Výztuž, zvaná též na dole hajcmany, se vyrábí z oceli třídy 11 500. Dodavatelem byla bývalá NHKG Ostrava, dnes ArcelorMittal, a vyrábí se zde dodnes. Váha jednotlivých dílů se pohybuje kolem 65 kg. Čtyři vystavené komplety mají celkovou váhu cca 800 kg.

14 – Důlní výztuž posuvná typ DVP 11 P1. Je to podpěrně ohrazující výztuž, určená pro dočasné zajišťování stropů vyuhlených prostorů porubů v nízkých a středně mocných slojích, s bořivým a pravidelně se zavalujícím nadložím. Tyto výztuže byly nasazovány do stěnových porubů na Dole Stachanov – Kateřina v Radvanicích. Na dole DZN tyto typy sekcí nebyly používány. Zde se používaly v letech 1985 až 1990 ve Žďáreckých slojích hydraulické posuvné výztuže typ DVP 10 P3 nebo P4 ve spojení s dobývacími kombajny KŠ1KG, 2K52 nebo 1GŠ 68. Výztuže se vyráběly v závodě Ostroj Opava a zmíněné dobývací kombajny byly vše výrobky z bývalého SSSR, teď Rusko. Za zmínku stojí, že na Dole Zdeněk Nejedlý byla vyzkoušena polská výztuž do strmých slojí typ SOW 14-24 PZ spolu s českým dobývacím kombajnem KSV 101S. Bylo to v oblasti 71.svážné, pod 82. úpadní ve 3. žďárecké sloji v letech 1984-1986. Vystavená výztuž DVP 11 má celkovou váhu 6 746 kg.

15 – Důlní výztuž posuvná, typ DVP 6A. Je určená k zajišťování vyuhlených prostorů v nízkých slojích. Tato výztuž pracuje v komplexu s dobývacím stěnovým kombajnem pojíždějícím po stěnovém hřeblovém dopravníku. Výztuže dodávala firma Ostroj Opava a ve VUD byly používány na bývalém Dole Stachanov – Kateřina v Radvanicích. Hmotnost vystavené sekce je 1 700 kg.

16 – Dobývací stěnový kombajn 2K52, výroba bývalý SSSR, Rusko. Tyto stroje byly nasazovány v sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století na dolech v Radvanicích, Žacléři i Malých Svatoňovicích. Jsou v originále dvoububnové, ale na tomto exponátu je odstraněn hlavní sbíjecí buben a je zde jen pomocný zdvíhací. Pojížděly v úklonu po stěně taženy pomocí spilového řetězu po hřeblovém dopravníku. Spilový řetěz o průměru 26 mm byl ukotven nad a pod stěnou na kotvících stanicích. Stroj je složen z řezací části, 100 kW elektromotoru a vrátkové části. Jeho celková hmotnost je 8 500 kg.

17 – Hřeblový dopravník TH 600A. Tyto hřeblové dopravníky dodával podnik Ostroj Opava a byly na všech dolech VUD k.p. Malé Svatoňovice běžně používány k odtěžení uhlí ze stěnových porubů i na sběrných chodbách. Jsou v provozu v různých modifikacích na dolech v OKD a na Slovensku dodnes. Stroj je složen z pohonné stanice, přechodového žlabu a běžných žlabů, ve kterých se pohyboval dopravní řetěz s hřebly, sloužící k odtěžení narubaného uhlí. Celková hmotnost vystavených dílů je 1 800 kg.

Tyto vystavené exponáty jsou jen malá část všech důlních strojů a zařízení, jež používali naši havíři k těžbě uhlí.